Jak se už stalo tradicí, tak i v tomto roce nesměl chybět ve školním programu – výběrový lyžařský kurz – do rakouského Saalbachu, kousek od známého střediska Zell am See. Tento rok někteří tamější místo navštívili již po desáté, v termínu od 7.2.- 12.2.2010.

Odjezd byl načasován do brzkých ranních hodin, to ale nikomu nevadilo. Všichni byli šťastní a veselí, že si jedou konečně zajezdit na krásně upravené sjezdovky do těch nejvyšších vrcholků alpských velikánů. Devítihodinová cesta autobusem byla bezproblémová, ale únavná, a tak většina buď podřimovala a nebo přikusovala řízek s chlebem k právě puštěnému filmu.

Na určené místo jsme přijeli za soumraku, takže jsme měli dost času se seznámit s naší týdenní domovinou. Velmi jsme ocenili fotbálek a stolní tenis, kde se večer každodenně hrály nekonečné turnaje.

Po každodenním ranním budíčku a snídani se všichni zúčastnění nachystali do plné polní a přesně v 8.45 se mohlo vyrazit na nekonečné svahy s vyhřívanými sedačkami, kabinkami a sluncem na obzoru. Počasí na nás bylo docela přívětivé. První dva dny bylo přenádherně. Modravá obloha, sluneční paprsky a rolbou upravené sjezdovky. Někteří si neuvědomili sil horského slunce, a tak dopadli jak červení raci. Ale to k těmto horám patří. Zbylé tři dny bylo ‘jakž- takž‘. Sněžilo a foukalo. Alpy nám ukázaly i své druhé já.

Samozřejmě i pády se na obtížných sjezdovkách stávaly skutečností. Padalo se, zvedalo se ze země a zase se padalo.

Ale jinak vše bylo bezproblémové. Všem, co zde zatím nebyli, toto místo doporučuji. Lyžařský a snowboardový kolektiv byl vynikající, stejně jako skvělí profesoři, kteří nás v nesnázích psychicky podporovali.

Cesta zpátky byla o to horší, že jsme se museli loučit s tímto místem. Bílé kapesníčky a šátečky jsem ale nevytahovali, protože naše síly byly na pokraji vyčerpání. Ale určitě každá byl nadšen z představy z vlastní postele a jídla od maminky.

Těším se na příští rok, až opět okusím ty nekončící svahy a to horské slunce. A ti, kteří zrovna nejsou v těchto zimních sportech zdatní, nezoufejte. Stačí, když si lehnete a vyvalíte do lehátek ve výšce 2000 m n.m. a budete nasávat zimní atmosféru rakouských Alp.

Tereza Kleštincová, 7.E